Sympozium Environmentálního Umění

Jak se umění týká Země, ekologických a sociálních záležitostí a dokonce nových technologií?

Kde je spojení mezi lidskou duší a uměleckou produkcí?

Rozdělení mezi přírozeným a vyrobeným v jazyce umělecké produkce naší doby je dále umocňováno novými médii, digitálními a datovými informačními systémy. Jestliže žijeme v "globální vesnici" - jsou tu dvě formy: jedna forma je fyzický svět a druhá forma na datech založený svět syntetický. Spojení umělců se zemí a světem přírody nám poskytuje důležité propojení k širšímu kulturnímu diskurzu o globalizaci a ekologii. Regionální iniciativy, která zahrnují umělecké akce, dávají přednost přírodě, ve které je proces důležitější, než objekt jako sochařské medium. Vzájemné prorůstání ekologie a umění představuje významnou vstupní bránu, kde se umění stává součástí našeho původu v rámci přírodního systému a zároveň reprezentuje budoucí formu pokračování umění, která je částí evoluce lidské kultury.

Hraje etika roli v umělecké produkci?

Jaké jsou síly, které ovlivňují jazyk umění, který je vytvořen novými technologiemi?                                                                     

Pro většinu městkých diváků Land Art představuje něco vzdáleného, něco daleko a neviděného. Je to přesně tato vzdálenost a připojení tohoto aspektu přírodní krásy, stejně jako připojení přídavného jména “environmentální” ke slovu umění, které vytváří právě toto spojení neobvbyklým. Neexistují galerie, neexistují muzea. Nejsou ani žádné mapy města, ve kterých je zaznačena poloha této tvorby.  Přesto tato práce kontinuálně existuje. Land Art obsahuje jisté principy, které ukazují přírodu jako materiál, ať už je umělecké sdělení konceptuální, nebo duchovní. Land art je místně vzdálené nebo přemístěné umění. Land Art zdůrazňuje materiální vnímání přírody. Je manipulovaná, pouhý materiál, a co vidíme jako efekt, je většinou vice důležitý, než role přírody při zachování lidské kultury. Prvě tato záležitost je často přehlížena současnými kurátory a historiky a je částečně důležitá při posuzování umělecké produkce Roberta Smithsona v krajině, která zahrnuje měřítko jako medium, a které může působit ohromným efektem - ale co Země samotná? Kde je etika k Zemi? Zdá se, že pro land artové umělce v 60. letech byl zásah do přírody více důležitý než příroda samotná. Land Art je nyní “obchodní značkou” umění a je historizován jako romantismus, nebo realismus.

John K. Grande představí příklady pro objasnění vývoje environmentálního umění, od Land Artu k soociální ekologii, k Earth Artu a Bio Artu. Není již potřeba obřích měřítek, ale citlivost k lokální biologii a geologii, vice transparentnosti a pomíjivosti ve smyslu prožívání a tvoření. Nová generace umělců překonala neo archeologický přístup Roberta Smithsona k umění v krajině. Příroda je dnes vnímána jako těkavý a mocný zdroj, který je součástí našich životů a nesmírně nás ovlivňuje. Ekologie hraje roli i ve všech ekonomikách. Umění v naší době vyžaduje znovuobjevení způsobu interpretace a porozumění strukturám, které zahrnují nestálé přírodní systémy a jejich významy.

To jsou některá z dilemat a problemů, která budou diskutována John K. Grandem, a tyto náročné a kritické myšlenky budou vždy probírány s ohledem na svět přírody, na svět kolem nás.

Příroda je Umění, kterého jsme součástí !